Žďár nad Sázavou

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Žďár nad Sázavou | foto = Soubor:Žďár ze severu.JPG | popisek.foto = Pohled ze severu | znak = Soubor:Zdar nad Sazavou CoA.png | vlajka = Soubor:Vlajka města Žďár nad Sázavou.gif | status = město | NUTS3 = CZ063 | NUTS4 = CZ0635 | NUTS5 = CZ0635 595209 | nad.výš = 580 | ob.roz.půs = '''Žďár nad Sázavou''' | pov.ob = '''Žďár nad Sázavou''' | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] | okres = Žďár nad Sázavou | země = [[Morava]] + [[Čechy]] | výměra = 37,06 | obyvatelé = 23 469 | obyv.datum = 2.&nbsp;10.&nbsp;2006 | zem.šíř = 49° 33' 54" | zem.dél = 15° 56' 26" | PSČ = 591 01 | početč = 11 | početk = 4 | početzsj = 27 | adresa = Městský&nbsp;úřad&nbsp;Žďár&nbsp;nad&nbsp;Sázavou<br />Žižkova 227/1<br />591&nbsp;31 Žďár nad Sázavou | web = www.zdarns.cz | úř.web = www.zdarns.cz | email = informace@zdarns.cz | starosta = [[Dagmar Zvěřinová]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |position=top |width=250 |lat=49.565 |long=15.940 |float=center |caption= }} }} '''Žďár nad Sázavou''' ([[Němčina|německy]] ''Saar'', latinsky ''Sar'', starší název ''Město Žďár na Moravě'') je [[okresní město]] ([[Okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]]) na pomezí [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. Město leží v centrální části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] ve [[Žďárské vrchy|Žďárských vrších]]. Velká část města zasahuje do CHKO [[Žďárské vrchy]]. Nachází se v něm bývalý významný [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[klášter]] [[Žďár nad Sázavou (klášter)|Studnice Blahoslavené Panny Marie]]. V [[Baroko|barokním]] období nechal jeho [[opat]] [[Václav Vejmluva]] vybudovat či obnovit řadu budov ve městě i okolí. Jejich architektem byl [[Jan Blažej Santini-Aichel]]. Jeden z nich, poutní [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|kostel svatého Jana Nepomuckého]] je zapsán na seznamu památek [[UNESCO]]. == Geografie == === Katastrální území === Město se člení na 4 [[katastrální území]], z toho se v Čechách nachází většina katastrálního území Stržanova a severní část k. ú. Zámek Žďár zahrnující především zúženou severní část [[vodní nádrž Pilská|vodní nádrže Pilská]]; na Moravě pak Město Žďár, většina k. ú. Zámek Žďár (součást města od roku [[1949]]), Veselíčko u Žďáru nad Sázavou a okrajová část katastrálního území Stržanova. Katastr města sousedí s katastry těchto obcí: [[Jámy]], [[Vatín]], [[Březí nad Oslavou]], [[Nové Veselí]], [[Budeč (okres Žďár nad Sázavou)|Budeč]], [[Hamry nad Sázavou]], [[Račín (okres Žďár nad Sázavou)|Račín]], [[Polnička]], [[Světnov]], [[Počítky]], [[Vysoké]], [[Lhotka (okres Žďár nad Sázavou)|Lhotka]] a [[Nové Město na Moravě]]. === Místní části === * [[Žďár nad Sázavou 1]] – ''Staré Město,Nové Město,Dolní Libušín'' * [[Žďár nad Sázavou 2]] – ''Zámek'' * [[Žďár nad Sázavou 3]] – ''Stalingrad'' * [[Žďár nad Sázavou 4]] – ''U průmyslové školy,Horní Libušín'' * [[Žďár nad Sázavou 5]] – ''Vysočany'' * [[Žďár nad Sázavou 6]] – ''Nádraží - Přednádraží'' * [[Žďár nad Sázavou 7]] – ''Pod Vodojemem'' * [[Mělkovice]] * [[Radonín (Žďár nad Sázavou)|Radonín]] * [[Stržanov]] * [[Veselíčko (Žďár nad Sázavou)|Veselíčko]] == Historie == === Středověk === Už kolem roku 1100 stávala poblíž dnešního zámeckého areálu tržní osada na zemské obchodní stezce u brodu přes řeku [[Sázava|Sázavu]]. Poté, co byl v roce 1252 panem Bočkem z Obřan nedaleko založen [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[klášter]] [[Žďár nad Sázavou (klášter)|Studnice Blahoslavené Panny Marie]], došlo k přestěhování osady do prostoru tzv. ''Starého města'' (pomístně ''Klafar'', ''Žďár nad Sázavou 3'') a krátce poté do míst okolo [[Kostel svatého Prokopa (Žďár nad Sázavou)|kostela sv. Prokopa]] (dnešní historické jádro města). V současném místě byl Žďár vystavěn jako [[tržní městečko]] a v roce 1293 je poprvé zmiňován soud (pod jehož [[Jurisdikce|jurisdikci]] spadalo klášterní panství), zasedající ve Žďáře. Za husitských válek byl klášter vypálen a od té doby, přes vydatnou pomoc na obnově Jiřího z Poděbrad, jeho důležitost upadala. === Raný novověk === V roce 1588 směnil vévoda Karel II. Minstrberský, fundátor žďárského kláštera, toto panství s [[Arcibiskupství olomoucké|olomouckým arcibiskupstvím]] za drobné statky v okolí [[Šternberk|šternberského]] panství, které mu patřilo. Žďár se tak stal [[Man (leník)|manským]] statkem olomouckých biskupů, proti čemuž se klášter ohradil za vydatné podpory obyvatel městečka. Během sporů přešlo panství nejdříve mezi stolní statky biskupství a později je olomoucký biskup, kardinál František z Ditrichštejna, získal do svého osobního vlastnictví. V roce 1607 Žďár povýšil na [[město]]. Roku 1614 kardinál Františkem Ditrichštejn kvůli sporu o vlastnictví žďárského panství cisterciácký klášter zrušil a po odchodu řeholníků jej změnil ve světské sídlo, které roku 1617 dokonce zastavil. Po bitvě na Bílé hoře osídlil kardinál část nyní již zámeckého areálu [[Řád menších bratří|františkány]]. Roku 1638 odkoupil cisterciácký řád žďárské panství od Maximiliána knížete z Dietrichštejna (synovce a dědice roku 1636 zesnulého kardinála) a o rok později se do Žďáru opět vrátili cisterciáci. Roku 1642 klášter napadli Švédové. Klášter byl ale ubráněn řádovými bratry a měšťany. Švédové se opět vrátili v roce 1647 a vyplenili město. Největšího rozvoje kláštera, města a okolí dosáhl v 18. století opat [[Václav Vejmluva]], který mimo jiné pověřil [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho Aichla]] přestavbou vyhořelého kláštera. Klášter se v této době také stal významným kulturním střediskem. Opat se dokonce pokusil založit akademii pro výchovu šlechtické mládeže. [[Soubor:Nádvoří zámku ve Žďáru nad Sázavou.jpg|thumb|Nádvoří zámku ve Žďáře nad Sázavou]] === Osvícenství === Za josefínských reforem byl roku 1784 klášter zrušen na žádost tehdejšího opata a známého osvícenského vědce a plagiátora [[Otto Steinbach z Kranichštejna|Otty Steinbacha z Kranichštejna]] a zůstal pouze správním centrem panství. Některé budovy přešly do soukromých rukou, jádro kláštera bylo později přebudováno na zámek, který vystřídal několik majitelů. Dnes jej vlastní Dr. [[Radslav Kinský]], potomek šlechtického rodu [[Seznam českých šlechtických rodů|Kinských]], posledních vlastníků zámku před znárodněním po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Po roce 1848 se Žďár stal sídlem okresního soudu (stal se centrem soudního okresu, centrem politického okresu bylo [[Nové Město na Moravě]]). V letech 1898–[[1905]] získalo město železniční spojení (na trase [[Praha]]–[[Brno]]). Roku [[1928]] navštívil město prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. Snímek z této návštěvy byl vzorem pro československou [[Poštovní známka|známku]] s děvčátkem v kyjovském kroji vydanou roku [[1938]]. === Po druhé světové válce === [[Soubor:Autobusová zastávka Žďár nad Sázavou.gif|thumb|Autobusová zastávka Žďár nad Sázavou v 30. letech 20. století]] V roce [[1949]] bylo Město Žďár sloučeno s obcí ''Zámek Žďár'', a poté přejmenováno na ''Žďár nad Sázavou'' (podle názvu železniční stanice). Téhož roku se stal okresním městem a významným průmyslovým centrem po výstavbě Žďárských strojíren a sléváren (ŽĎAS). Tím bylo navázáno na tradici zdejšího [[železářství]], jehož počátky jsou zaznamenány na přelomu 14. a 15. století, kdy byl založen klášterní [[hamr]]. Po výstavbě ŽĎASu se město významně rozšířilo. V 70. letech vedení města rozhodlo, že Žďár nad Sázavou by mělo být „moderní [[Komunistický režim|socialistické]] město“, a proto nařídilo rozsáhlou [[Asanace|asanaci]] města. Staré domy (mnohdy i cenné historické objekty) v centru města byly nahrazeny [[Panelový dům|panelovými domy]] a obchodními středisky. V letech 2006-2010 působil jako starosta Mgr. Jaromír Brychta, od roku 2010 tuto funkci zastává [[Dagmar Zvěřinová]]. Městská rada byla schválena k&nbsp;[[11. listopad|11.&nbsp;listopadu]] téhož roku.<ref>[http://epaper.denik.cz/vlp/2010/10/27/VY_TREBI/2/art-0028.html Třebíčský deník – Jména radních znají ve Žďáře i v Meziříčí]</ref> {| class="wikitable" style="text-align:right" |+ Vývoj počtu obyvatel Žďáru nad Sázavou<ref>{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | počet svazků = 2 | svazek = 1 | strany = 606–607 | isbn = 80-250-1311-1 }}</ref> |- !style="background:#ddffdd"|Rok !style="background:#f3fff3"|'''1869''' !style="background:#f3fff3"|'''1880''' !style="background:#f3fff3"|'''1890''' !style="background:#f3fff3"|'''1900''' !style="background:#f3fff3"|'''1910''' !style="background:#f3fff3"|'''1921''' !style="background:#f3fff3"|'''1930''' !style="background:#f3fff3"|'''1950''' !style="background:#f3fff3"|'''1961''' !style="background:#f3fff3"|'''1970''' !style="background:#f3fff3"|'''1980''' !style="background:#f3fff3"|'''1991''' !style="background:#f3fff3"|'''2001''' |- !style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel | 4338 | 4026 | 3842 | 4124 | 4666 | 4655 | 4674 | 4936 | 10305 | 15686 | 20864 | 23191 | 24289 |} == Kulturní památky == === Dílo J. B. Santiniho-Aichela === Na počátku 18. století povolal opat Vejmluva do Žďáru mnoho [[architekt]]ů, [[sochař]]ů a [[malíř]]ů, nejvýznamnější ale byl pražský architekt '''[[Jan Blažej Santini-Aichel]]'''. K nejvýznamnějším pracím Santiniho na '''[[Žďár nad Sázavou (klášter)|žďárském klášteře]]''' patří zvelebení interiéru konventního '''[[bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše|kostela Nanebevzetí Panny Marie]]''' a stavba [[prelatura|prelatury]]. Vedle částečné přestavby interiéru kláštera Santini navrhl i velké množství staveb mimo vlastní budovy kláštera. Například klášterní [[hospodářský dvůr Lyra]], přístavba sakristie hřbitovního [[kostela Nejsvětější Trojice (Žďár nad Sázavou)|kostela Nejsvětější Trojice]] u jihovýchodní části ''náměstí Republiky'' a [[Dolní hřbitov (Žďár nad Sázavou)|Dolní hřbitov]] (postaven pro oběti moru, který se Žďáru vyhnul). Nejvýznamnější stavební památkou Santiniho je beze sporu '''[[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|poutní kostel sv. Jana Nepomuckého]]''' na Zelené hoře, postavený ve slohu [[barokní gotika|barokní gotiky]]. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku [[1994]] zařazen do seznamu světových kulturních a přírodních památek [[UNESCO]]. <gallery> Soubor:Zelená hora - poutní kostel.jpg|Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Soubor:Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou.jpg|Dolní hřbitov Soubor:Socha anděla na dolním hřbitově.jpg|Socha Anděla Posledního soudu od Řehoře Thenyho na Dolním hřbitově Soubor:Prelatura cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou.jpg|Prelatura bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou </gallery> === Další zajímavé objekty === Centrum města se rozkládá kolem nepravidelného čtyřúhelníkového ''náměstí Republiky'', na kterém stojí původně [[Renesance|renesanční]] radnice, [[klasicismus|klasicistně]] přestavěná. Dnes tato budova slouží k reprezentativním a výstavním účelům. Zhruba uprostřed náměstí je barokní [[morový sloup]] z 18. století. Na budově bývalého hotelu ''Veliš'' (západní strana náměstí) je [[secese|secesní]] fasáda od akademického sochaře [[Vilím Amort|Vilíma Amorta]]. Východní strana náměstí je kontrastně tvořena řadou budov ze 70. let, navržených ve stylu socialistické moderní výstavby. Poblíž náměstí je [[tvrz]] postavená hamerníkem Kuncmanem na začátku 14. století s [[baroko|barokními]] úpravami (dnes Regionální muzeum) a [[gotika|gotický]] farní kostel sv. Prokopa ze 13. století. U klášterních budov je [[baroko|barokní]] most s galerií soch od neznámého sochaře z roku 1761, přezdívaný ''malý Karlův most''. Na jedné straně mostu jsou sochy sv. Benedikta, sv. Mikuláše, sv. Jana a sv. Cyrila, na druhé sv. Bernarda, sv. Vojtěcha, sv. Pavla a sv. Metoděje. Ve [[Veselíčko (Žďár nad Sázavou)|Veselíčku]] se nachází jeden z posledních hrajících [[Orchestrion na Veselíčku|orchestrionů]] u nás. <gallery> Soubor:Most s barokními sochami ve Žďáru nad sázavou.jpg|Most s barokními sochami ve Žďáře nad Sázavou Soubor:Zdar nad Sazavou CZ Plague column detail.jpg|Morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1706 od Jakuba Steinhübla </gallery> == Kultura == === Umění žďárského kláštera === Jako každý klášter, i žďárský [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] byl centrem umění a vzdělanosti na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]]. Vedle opata [[Václav Vejmluva|Vejmluvy]] a architekta [[Jan Blažej Santini-Aichel|Santiniho]] je potřeba zmínit méně známou, ale neméně významnou osobu [[Jindřich Řezbář|Jindřicha Řezbáře]]. Je autorem literárně i historicky zajímavé a významné kroniky [[Cronica domus Sarensis]] (''Kronika žďárského kláštera''), popisující počátky žďárského kláštera. === Současný kulturní život města === [[Soubor:Zdar nad sazavou pasije 2007.jpg|thumb|Z pašijové hry „Co se stalo s Ježíšem“]] Dnes v knižní tradici žďárského kláštera pokračuje [[Muzeum knihy]], které spadá pod [[Národní muzeum]] v Praze. V zámku jsou ještě dvě další expozice, a to expozice rodu [[Kinský z Vchynic a Tetova|Kinských]] a [[Jan Blažej Santini-Aichel|Santiniho]]. Posledních pár let se ve žďárském zámku konala pravidelná [[sympozia]] sochařů ''Dřevěná plastika''. Plastiky umělců z celého světa byly po skončení sympozií rozmisťovány po městě. Dalším festivalem umění jsou [[Slavnosti jeřabin]]. Jde hlavně o hudební a výtvarný festival. Ve městě se konají další dvě pravidelná hudební setkání. Je to [[folk]]ový festival ''Horácký džbánek'', který je pořádán v zámku, a festival klasické hudby [Concentus Moraviae], který probíhá v poutním kostele na Zelené hoře. V roce [[2004]] byl v poutním kostele také uspořádán koncert mezinárodního hudebního projektu [[České sny]], konaného u příležitosti vstupu Česka do [[Evropská unie|Evropské unie]], pod záštitou [[Magdalena Kožená|Magdaleny Kožené]] a [[Václav Havel|Václava Havla]]. Na začátku února ve městě probíhal pravidelně Národní krojový ples Folklorního sdružení České republiky. V předvelikonočním týdnu organizují dvě žďárské farnosti [[Pašije|pašijovou]] hru ''Co se stalo s Ježíšem'' v areálu ''Na Bouchalkách''. Okolo svátku [[sv. Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] ([[16. květen|16. května]]) se koná v poutním kostele na [[Zelená hora (610 m)|Zelené hoře]] Hlavní pouť. Pouťové atrakce na prostranství u zimního stadionu navštěvuje každoročně množství lidí. Během celé sezóny se konají v poutním kostele další malé poutě. == Doprava == {{podrobně|Městská autobusová doprava ve Žďáru nad Sázavou|Nádraží Žďár nad Sázavou}} Žďár nad Sázavou byl už od svého vzniku významnou osadou na zemské obchodní stezce. Ve [[20. století]], do doby než byla postavena dálnice D1, procházel městem hlavní tah mezi [[Praha|Prahou]] a [[Brno|Brnem]]. Dnes tato velmi frekventovaná silnice I/37 spíše spojuje [[Pardubice]] a [[Brno]]. [[Nádraží Žďár nad Sázavou|Železniční stanice Žďár nad Sázavou]] vznikla v době výstavby železniční tratě mezi [[Havlíčkův Brod|Havlíčkovým Brodem]] a [[Tišnov]]em. Byla to poslední část tratě mezi [[Praha|Prahou]] a [[Brno|Brnem]]. Asi o 60 let později byl vystavěn nový koridor (tzv. jižní koridor), který opět vede přes Žďár nad Sázavou, kde zastavují všechny vlaky. Zbytek [[Železniční trať Žďár nad Sázavou - Tišnov|původní tratě]] vede přes [[Nové Město na Moravě]] do [[Tišnov]]a. [[Městská autobusová doprava ve Žďáru nad Sázavou|Městská hromadná doprava]] zahájila svůj provoz [[1. říjen|1. října]] [[1957]], v současné době je provozováno 14 linek. == Školství == Ve městě je 5 základních škol, 2 gymnázia, 4 střední odborné školy, 3 střední odborné učiliště a 1 vyšší odborná škola. '''Střední školy''' * [[Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou]] * [[Gymnázium Žďár nad Sázavou]] * [[Střední škola obchodní a služeb SČMSD]] * [[Střední zdravotnická škola]] * [[Střední škola gastronomická Adolpha Kolpinga]] * [[Škola ekonomiky a cestovního ruchu (Žďár nad Sázavou)|Škola ekonomiky a cestovního ruchu]] * [[Vyšší odborná a Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou]] * [[Střední škola technická Žďár nad Sázavou]] [[Soubor:Martina Sablikova (2006).jpg|thumb|Martina Sáblíková]] == Slavní rodáci a obyvatelé města == * [[Josef Apetauer]] ''(1898-1955)'' – psychiatr, lékařská fakulta UK, člen několika vědeckých společností * [[Markéta Bednářová]] ''(* 1981)'' – basketbalistka, vicemistryně světa, ZVVZ USK Praha * [[Ladislav Břečka]] ''(1914-1942)'' - účastník zahraničního odboje, rotný, střelec 311 bombardovací peruti RAF, zahynul tragicky ve Velké Británii * [[František kardinál z Ditrichštejna]] ''(1570-1636)'' – majitel žďárského panství, povýšil roku 1607 Žďár na město * [[Jan Theodorich Doležal]] ''(1847-1901)'' – první český odborný lesnický spisovatel a redaktor * [[František Drdla]] ''(1868-1944)'' – hudební skladatel a houslový virtuóz * [[Jan Kasal]] ''(*1951)'' – politik, poslanec PSP ČR * [[Radslav Kinský]] ''(1928-2008)'' – imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie, člen českých a francouzských vědeckých ústavů, významných světových univerzit, majitel žďárského zámku * [[Martin Koukal]] ''(*1978)'' – lyžař a horolezec * [[Petr Koukal (hokejista)|Petr Koukal]] ''(* 1982)'' – hokejista, mistr světa, HC Eaton Pardubice * Filip Kovář ''(1863-1925)'' – botanik, lichenolog, kustod Vlastivědného muzea v Olomouci * Vavřín Krčil ''(1895-1965)'' – vynálezce tašky síťovky * František Lacina ''(1863-1941)'' – ředitel Národního divadla v Brně, vybudování moravské činohry a operetního souboru v Praze Vinohradech * Otto Leixner von Grünberg ''(1847-1907)'' – významný německý spisovatel, básník, literární kritik a žurnalista * [[Miroslava Němcová]] ''(* 1952)'' – politička, předsedkyně Poslanecké sněmovny * [[Julius Pelikán]] ''(1887-1969)'' – sochař (pomník J. A. Komenského ve Fulneku) * [[Josef Věromír Pleva]] ''(1899-1985)'' – spisovatel (Malý Bobeš) * Ladislav Pluhař (1865-1940) – právník, politik, elektrifikace západní Moravy, spoluzakladatel a.s. Moravský kras, výzkum a provoz jeskyň, u zrodu brněnského výstaviště * [[Vít Pohanka]] (* 1966) – rozhlasový novinář * [[Beáta Rajská]] (* 1967) – módní návrhářka * [[Tomáš Rolinek]] (* 1980) – hokejista, mistr světa, Metallurg Magnitogorsk * Jindřich Řezbář (12??-13??) – cisterciácký mnich, kronikář (Cronica domus Sarensis) * [[Martina Sáblíková]] (* 1987) – rychlobruslařka, mistryně světa, světová rekordmanka * Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) – architekt * Jakub Staenhübl (1668–1750) – barokní sochař tyrolského původu * [[Josef Straka (malíř)|Josef Straka]] ''(1864-1948)'' – malíř * [[Ivo Strejček]] (* 1964) – politik, poslanec Evropského parlamentu * Matěj Josef Sychra (1776-1830) – kněz, obrozenecký spisovatel, zasloužil se o zachování kostela na Zelené hoře * [[Vladimír Šacha]] ''(1903-1986)'' - spisovatel, básník * Řehoř Theny (1567–1633) – sochař, žák Matyáše Bernarda Brauna * [[Petr Vampola]] (* 1982) – hokejista, mistr světa, Ufa Salavat Yulayev * Václav Vejmluva (1670–1740) – opat kláštera (Santiniho přestavba) * [[Eva Vítečková]] ''(* 1982)'' – basketbalistka, juniorská mistryně světa, vicemistryně světa, ZVVZ USK Praha * [[František Vízner]] ''(* 1936)'' – sklářský designér == Partnerská města == Žďár nad Sázavou má tato [[partnerská města]]: * {{Flagicon|Francie}} [[Cairanne]], [[Francie]] ([[Vaucluse (departement)|Vaucluse]], [[Provence]], 2003) * {{Flagicon|Belgie}} [[Flobecq]], [[Belgie]] ([[Henegavsko (belgická provincie)|Province de Hainaut]], 1999) * {{Flagicon|Německo}} [[Schmölln]], [[Spolková republika Německo|SRN]] ([[Altenburger Land]], [[Durynsko]], 2001) == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [[Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou]] * [http://www.zdarns.cz Oficiální stránky města] * [http://www.zdarske-vrchy.info/zdar.html Turistické zajímavosti] * [http://www.zamekzdar.cz/ Zámek Žďár nad Sázavou] * [http://www.zdarskefarnosti.cz/ Žďárské římskokatolické farnosti] * [http://www.chmelicek.cz/zdar/ Historické fotografie Žďáru nad Sázavou] ;Střední školy * [http://www.bigyzr.cz Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou] * [http://www.gymzr.cz Gymnázium Žďár nad Sázavou] * [http://www.secr.cz Škola ekonomiky a cestovního ruchu] * [http://www.spszr.cz Vyšší odborná a Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou] * [http://www.souszr.cz Střední škola technická Žďár nad Sázavou] ;Partnerská města * [http://www.cairanne.com Cairanne] * [http://www.flobecq.be Flobecq] * [http://www.schmoelln.de Schmölln] {{Flickr|Žďár+nad+Sázavou}}{{Commons|Žďár nad Sázavou}}{{Město Žďár nad Sázavou}}{{Okres Žďár nad Sázavou}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města na pomezí Čech a Moravy]] [[Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou]] [[Kategorie:Žďár nad Sázavou| ]]

Návrat na stránku „Žďár nad Sázavou“.