The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Marine Le Pen

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Marine Le Penová (2014)
Marine Le Penová (2017)
Spolu se svým otcem Jeanem-Marie Le Penem v Paříži (2010)

Marine Le Pen, česky: Marine Le Penová, (* 5. srpna 1968, Neuilly-sur-Seine), je francouzská pravicově-nacionalistická politička a právnička, od roku 2011 předsedkyně Národní fronty (Front national, FN).[1] Od roku 2004 je poslankyní Evropského parlamentu. V prvním kole prezidentských voleb dne 23. dubna 2017 získala 21,4 % hlasů.

Obsah

Původ a soukromý život

Marine Le Penová je třetí a nejmladší dcera francouzského politika a bývalého dlouholetého předsedy Národní fronty Jeana-Marie Le Pena. Její neteř Marion Maréchal-Le Penová (* 1989), zároveň vnučka Jeana-Marie Le Pena, je také francouzská politička, členka Národní fronty a poslankyně francouzského Národního shromáždění.

V letech 1997 až 2000 byla Marine Le Penová provdaná za podnikatele Francka Chauffroye, který byl činný pro Národní frontu. Z tohoto manželství se jí narodily dcera Jehanne (* 1998) a dvojčata Louis a Mathilde (* 1999). V roce 2002 se stal jejím druhým manželem Éric Lorio, funkcionář Národní fronty. I toto manželství skončilo rozvodem, a sice v roce 2006. Jejím třetím životním partnerem je od roku 2009 Louis Aliot (*1969), místopředseda Národní fronty a poslanec Evropského parlamentu.[2]

Politické působení

Kariéra

Marine Le Penová byla ve volbách roku 2004 zvolena poslankyní Evropského parlamentu. V tomto funkčním období působila ve výboru pro kulturu a vzdělávání. Ve volbách v roce 2009 byla opět zvolena evropskou poslankyní. Od té doby působí ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Od 16. ledna 2011 je předsedkyní francouzské Národní fronty, kde patří se svými názory k umírněnější části strany. Její otec Jean-Marie Le Pen byl jejím přičiněním pro své antisemitské názory a další neshody s vedením dokonce ze strany vyloučen. Neteř Marion Maréchal-Le Penová je od roku 2012 (tehdy jí bylo 22 let) poslankyní francouzského Národního shromáždění a často projevuje radikálnější názory než její teta.

V květnu 2014 se Národní fronta pod vedením Marine Le Penové stala ve volbách do Evropského parlamentu nejsilnější francouzskou politickou stranou.[3]

Prezidentské volby 2017

V prvním kole francouzských prezidentských voleb dne 23. dubna 2017 získala Marine Le Penová 21,4 % odevzdaných hlasů a postoupila do druhého kola. Zde se utká s nezávislým kandidátem Emmanuelem Macronem, jenž v prvním kole voleb získal 24,0 % hlasů. Po dobu volebního boje nebude Le Penová vykonávat funkci předsedkyně Národní fronty, protože se chce podle vlastních slov soustředit na svou kandidaturu a přitom „zastávat zájmy všech Francouzů“.[4]

Po prvním kole voleb se téměř všichni vedoucí francouzští politici postavili proti Marine Le Penové a za jejího soupeře Macrona. Prezident François Hollande vystoupil 25. dubna veřejně v severofrancouzském městě Laval a prohlásil, že „Le Penová musí v druhém kole 7. května 2017 dostat pokud možno co nejméně hlasů“.[5]

V druhém kole prezidentských voleb La Penovou volilo 33,39 % voličů, zbytek hlasů dostal její protikandidát Macron, který se tak stal prezidentem Francie. Marine Le Penová mu již krátce po zveřejnění prvních odhadů výsledků pogratulovala k vítězství.[6]

Názory a záměry

Marine Le Penová chce výrazně omezit islámskou imigraci a upravit získávání francouzského občanství.[7] Kdyby se v roce 2017 stala francouzskou prezidentkou, tak by chtěla zrušit manželství pro osoby stejného pohlaví.[8]

Má také v úmyslu vystoupit z eurozóny a znovu zavést národní měnu frank.[9] Tento záměr Marine Le Penová při své kampani před druhým kolem prezidentských voleb dne 7. května 2017 zmírnila. Dosažení posledně jmenovaných dvou cílů podmínila okolnostmi po volbách a výsledkem referenda, které by jako francouzská prezidentka vyhlásila.[10]

Bibliografie

Velká Galerie

Reference

  1. ↑ Profil : Marine Le Pen, BBC (francouzsky)
  2. ↑ http://www.closermag.fr/people/personnalites/marine-le-pen/%28section%29/biographie, staženo 21. ledna 2017 (francouzsky).
  3. ↑ Francouzské volby ovládli nacionalisté Marine Le Penové [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ Rücktritt als Parteichefin. Le Pen nimmt "alle Franzosen" ins Visier T-Online.de, http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/id_80978142/marine-le-pen-tritt-als-parteichefin-zurueck.html, 25. dubna 2017, 10:51 hod. (německy).
  5. ↑ http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/id_80989192/hollande-mahnt-le-pen-muss-bei-wahl-so-schwach-wie-moeglich-abschneiden.html 26. dubna 2017, 10:27 hod. (německy).
  6. ↑ Macron ovládl prezidentské volby. Budu vás chránit, slíbil Francouzům. iDNES.cz [online]. 2017-05-07 [cit. 2017-05-08]. Dostupné online.  
  7. ↑ Le Pen et Estrosi favorables à un référendum sur l'immigration. Le Monde.fr, 2014-02-12. Dostupné online [cit. 2016-09-06]. ISSN 1950-6244. (fr) 
  8. ↑ Marine Le Pen: "Moi au pouvoir, j'abolirai le mariage pour tous". Le Huffington Post [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  9. ↑ Euro: Une fin maitrisée pour libérer la croissance [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  10. ↑ SIMONS, Stefan: Le Pens Euro-Kehrtwende. Au revoir, "Frexit"! (Obrat Le Penové ohledně eura. Na shledanou "frexite"!) Spiegel online, 30. dubna 2017 (německy).

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Marine Le Pen
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Marine Le Pen
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Marine_Le_Pen“