The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)


Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla vyhlášena roku 1976[1] v oblasti, která se v minulosti nazývala Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz).[2][3]

Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu 271,57 km². Patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka i celých Čech. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.

Obsah

Územní vymezení

Hlavními vstupními branami CHKO Kokořínsko jsou města Dubá, ležící na východní straně úžiny mezi menší severozápadní a větší jižní částí CHKO, Mšeno, ležící při jeho jinovýchodním okraji, a Liběchov, ležící nedaleko CHKO směrem k jihozápadu, k nedalekému Mělníku.

Nejnavštěvovanější je jižní část CHKO, v kaňonovitém údolí a povodí potoka Pšovky, jejíž nejcennější části včetně postranních roklí a některých skalních komplexů a hřebenů v okolí Kokořína a západně a severně od Mšena jsou zvláště chráněny jako přírodní rezervace Kokořínský důl. Osou jihozápadní části CHKO je potok Liběchovka, jehož údolím po většině délky prochází silnice I/9, turistickými východisky jsou zde například Želízy, Tupadly, Chudolazy nebo Medonosy. V prostoru mezi údolími Liběchovky a Pšovky je několik dolů (kaňonovitých údolí obklopených bloky pískovcových skal), například Zimořský důl, Truskavenský důl, Šemanovický důl, Sitenský důl, Vidimský důl, Hluboký důl, Střezivojický důl a další. Ve východní částí CHKO jsou nejznámějšími dominantami Houska (poblíž pramenů Pšovky) a Vrátenská hora, blíže dubé pak Vysoký vrch a Korecký vrch. Výběžek CHKO směřuje na severozápad od Dubé, až téměř k hranicím CHKO České středohoří. V této části Kokořínska se nacházejí v nejvzdálenější části dominanty Ronov či Vlhošť, Stříbrný vrch, Husa, blíže Dubé pak Kostelecké bory, Martinské stěny a Čap a západně od Dubé Dubová hora.

Vznik a popis krajiny

V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin (čedič, znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením erozních vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky. Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky Pšovka, Liběchovka a Dolský potok.

Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov a v poslední době se rozšířil krkavec velký.

Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci. Dominantou Kokořínska je hrad Kokořín.

Historie a sídlo CHKO

Cedule vyznačující začátek CHKO

Oblast je vyhledávaná českými i německými turisty již nejméně od poloviny 19. století. Chráněná krajinná oblast zde byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.070/76 ze dne 19. března 1976. Spravované území se rozprostírá na území třech krajů a několika okresů, zejména Mělník a Česká Lípa. CHKO Kokořínsko se skládá ze dvou oblastí - kokořínské a vlhošťské.

Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko při svém založení sídlila na Zámku Mělník a dislokované pracoviště měla v Holanech u Zahrádek v okrese Česká Lípa.[4] Nyní sídlí ve městě Mělník, adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice.

Od listopadu 2009 Správa CHKO Kokořínsko a Ministerstvo životního prostředí ČR předjednává s obcemi záměr rozšíření CHKO z 272 km² na cca 420 km², o jihozápadní část Českolipska od Novozámeckého rybníka u obce Zahrádky až k Bělé pod Bezdězem, včetně části bývalého vojenského prostoru Ralsko. Jako hlavní důvod je uváděn výskyt mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin. Proti záměru se na podzim 2009 kvůli komplikacím a omezením které by to znamenalo pro rozvoj území, postavily Zákupy a Doksy, starosta Ralska se vyjádřil vstřícněji. V listopadu 2009 ministerstvo předpokládalo vyhlášení změny do konce roku 2010.[5] Zastupitelstva obcí Doksy, Mimoň a Zákupy přijala v roce 2010 zamítavá stanoviska, Ralsko mělo dílčí připomínky, napříkad vyloučení sídliště z CHKO. Starosta Doks nevyloučil, že by zastupitelstvo s rozšířením souhlasilo, pokud by dostalo záruky, že rozšíření neuškodí rekreačnímu provozu na Máchově jezeře a místním podnikatelům. Starostka Zákup mezi hlavními námitkami uvedla zvýšení byrokratické zátěže pro obyvatele například při stavebních úpravách domů.[6] Negativní stanovisko vyjádřily i obce Jestřebí a Bělá pod Bezdězem.[7] Zahrádky nesouhlasily proto, že v části Karasy počítají s výstavbou rodinných domů.[7] Jednání s nesouhlasícími obcemi většinou skončila kompromisem, například přeřazením některých území (např. Máchova jezera s plážemi) do nižšího pásma ochrany nebo vyjmutím z navrhovaného CHKO.[7] Jestřebí mělo podmínku, aby ochranáři vyčistili Robečský potok a vyjmuli z ochrany území pro silniční obchvat do Provodína.[7] V červnu 2011 ministerstvo psalo o záměru rozšíření o části Středočeského a Libereckého kraje o rozloze 139 km², přičemž ministr Tomáš Chalupa prohlásil, že záměr má jeho podporu i podporu většiny ze starostů obcí Ralsko, Doksy, Mimoň, Česká Lípa, Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Provodín, Jestřebí a Zahrádky, s nimiž se minsitr setkal.[8] Podle zprávy z června 2011 by vláda mohla vyhlásit rozšíření CHKO „nejdéle do dvou let“ (což by znamenalo do června 2013), její sídlo má být přemístěno z Mělníka do Doks a má být přejmenována na „CHKO Kokořínsko – Máchův kraj“.[7]

Chráněná území

V době svého založení (1976) měla správa CHKO na starosti dvě maloplošná chráněná území - Státní přírodní rezervaci Kokořínský důl a Chráněný přírodní výtvor Špičák u Střezivojic. A také jednu naučnou stezku - Kokořínská rokle.[4]

Nyní je zde celá řada přírodně cenných míst chráněna jako maloplošná chráněná území - přírodní rezervace a přírodní památky.

Přírodní rezervace

Mokřady Liběchovky a Pšovky jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.

Přírodní památky

Chráněná území Správy CHKO Kokořínsko mimo území CHKO

Správa CHKO Kokořínsko má v působnosti i některá maloplošná chráněná území mimo oblast Kokořínska, např. v okresech Nymburk a Kolín.

Národní přírodní rezervace:

Národní přírodní památky:

  • národní přírodní památka Peklo – údolí Robečeského potoka, okres Česká Lípa
  • národní přírodní památka Swamp – rašeliniště u Máchova jezera, okres Česká Lípa
  • národní přírodní památka Holý vrch – skalnatý hřeben a les u Lhotky u Mělníka v blízkosti CHKO Kokořínsko, okres Mělník
  • národní přírodní památka Klokočka – les, okres Mladá Boleslav
  • národní přírodní památka Radouč – skály, okres Mladá Boleslav
  • národní přírodní památka Rečkov – bažina, okres Mladá Boleslav
  • národní přírodní památka Slatinná louka u Velenky – okres Nymburk
  • národní přírodní památka Kopičácký rybník – okres Kolín
  • národní přírodní památka V jezírkách – louky, okres Kolín

Kulturní dědictví

Díky zachovalé lidové architektuře získaly některé vesnice status vesnická památková rezervace (Dobřeň, Olešno, Nosálov, Nové Osinalice, Lhota u Zátyní a Žďár), jiné vesnická památková zóna (Brocno, Tubož, Bukovec, Střezivojice, Jestřebice, Vidim, Lobeč, Sitné). Ve městech Dubá a Mšeno na Kokořínsku byla vyhlášena městská památková zóna.

Dopravní obslužnost

Železniční tratě centrální částí Kokořínska neprocházejí. Po jižním okraji CHKO vedou trať 076 z Mělníka do Mladé Boleslavi (turisticky zajímavé jsou stanice Lhotka u Mělníka, Nebužely a Mšeno) a trať 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem přes Liběchov a Štětí. Severním okrajem prochází trať 087 z České Lípy do Lovosic (v blízkosti CHKO se nacházejí stanice Blíževedly, Kravaře v Čechách a Stvolínky).

Kokořínskem prochází silnice I/9 z Prahy na sever přes Mělník a Dubou na Českou Lípu. Po východním okraji CHKO vede silnice II/273 ve směru Mělník – Mšeno – Doksy, ve Mšeně z ní odbočuje silnice II/259 na Dubou. U Dubé je CHKO přeťata západovýchodním směrem silnicí II/260 od Ústí nad Labem (Úštěk – Tuhaň – Dubá z dubé pak v témž směru pokračuje silnice II/270 na Doksy), silnice 260 z jihozápadní strany lemuje i severní část CHKO a v Tuhani se k ní připojuje silnice II/269, která oblast napojuje na Litoměřice a Lovosice. Na severu mezi Kokořínském a Českým středohořím souběžně s železniční tratí 087 prochází i silnice II/15 Litoměřice – Zahrádky. Ze silnic III. třídy stojí za zmínku především silnice II/25931 ze Lhotky u Mělníka Kokořínským dolem kolem hradu Kokořín a přes Vojtěchov do Mšena-Ráje.

Meziměstské autobusy na trase silnice č. 9 (Liběchov, Želízy, Tupadly, Medonosy, Dubá) projíždějí poměrně často, ne všechny však v menších obcí po trase zastavují. Celkem dobré meziměstské autobusové i železniční spojení s Mělníkem a Mladou Boleslaví má město Mšeno, přes krajskou hranici mezi Mšenem a Dubou (silnice II/259) však veřejná doprava prakticky neexistuje. Místní linky do větších obcí na Kokořínsku fungují dobře ve všední dny.[9] V oblasti Mšenska a Kokořínska zajišťuje místní obslužnost převážně v pracovních dnech minibusové linky dopravce Kokořínský SOK, vlastněného svazkem obcí.

Galerie

Pískovcové skály okolo Vlhoště

Výhled z kopce Nedvězí

Cesta na Ronov

Holanské rybníky z Ronova

Skalní útvar Husa

Les v CHKO Kokořínsko

Úvozová cesta na Uhelný vrch

Okraj pískovsových skal nedaleko od Zakšína

Letecký sníkem hradu Kokořín

Cinibulkova stezka

Pískovcový převis Krápník

Léčivý pramen Járy Cimrmana

Reference

  1. ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kokořínsko, s. 221.  
  2. ↑ Richard Grégr: Kokořínsko aneb Polomené hory, Hospodářské noviny, 28. 7. 2004. „Území se nazývá Polomené hory, Dubská pahorkatina či Dubské Švýcarsko – podle městečka Dubá, ležícího téměř ve středu. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je to pro ochránce přírody.“
  3. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha : Olympia, 1985. Kapitola Horopisné členění, s. 10.  
  4. ↑ 4,0 4,1 AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3 : Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57.  
  5. ↑ Radmila Pokorná: Chráněná oblast Kokořínsko se rozšíří o polovinu. Obce proti tomu protestují, Českolipský deník, 7. 11. 2009
  6. ↑ Obce z okolí Máchova jezera nechtějí rozšíření CHKO Kokořínsko, ČT24, 2. 2. 2010
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 Radmila Pokorná: Nebudeme rozhodovat od stolu, Českolipský deník, 21. 6. 2011, opis na webu Ministerstva životního prostředí
  8. ↑ Ministr Chalupa: Rozšíření CHKO Kokořínsko má moji podporu, Ministerstvo životního prostředí, Michaela Jendeková, tiskové oddělení MŽP, Parlamentní listy, 22. 6. 2011
  9. ↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1 : Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 23.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Koko%C5%99%C3%ADnsko“